VZDĚLÁVÁNÍ V ZŠ
Kontakt: jan.janyska@skolacitadela.cz, kamila.janyskova@skolacitadela.cz, telefon: +420 734 377 962
VZDĚLÁVÁNÍ V ZŠ
Naše škola funguje plnohodnotně v programu Začít spolu (ZaS). Je třeba si uvědomit, že ZaS není jen o Centrech aktivit, jen o ranních kruzích nebo jen o prezentačních dovednostech. ZaS vnímáme a využíváme jako koncepční systém vzdělávání, který je celý zaměřený na dítě. Kde cílem není probrat látku, ale samotný proces vzdělávání.
Část měsíce se v naší škole děti učí v blocích (dle rozvrhů) na základě principů uvedených v tabulce níže. Všechny získané znalosti, dovednosti a zkušenosti děti zúročí v Centrech aktivit.
Každý den z pěti pracovních si žák zvolí, ve kterém centru chce pracovat. Za úkol má během týdne projít všech pět center. V centrech mají děti postavené úkoly jak pro jednotlivce, tak pro celou skupinu. V jednom centru jsou obvykle tři až čtyři žáci.
Centrum kreativního psaní vede děti k aktivnímu používání písemné formy jazyka. Starší děti mohou (pokud chtějí) pracovat na počítačích. Nepracujeme jen s vypravováním nebo popisem, ale také s poezií, úvahou, metaforami, hádankou apod., vedeme děti k využívání vyšších forem češtiny.
Centrum čtení není rozhodně o sezení v koutě a louskání knížky. Učíme se vnímat různé žánry, dopisujeme konce přečtených příběhů, pracujeme na ilustracích podle textu, skládáme úryvky chronologicky za sebou... Je toho tolik zábavného, co lze postavit právě na práci s pochopením čteného. Naším cílem je opět hlavně schopnost prakticky využívat čtenářskou dovednost.
Centrum matematika je založeno na úkolech postavených na základech Hejného metody a tématu měsíce. Významně se tedy prolíná s praxí. Nechybí zde ani finanční gramotnost, budování reálné představy o vzdálenostech, např. převody jednotek podporujeme praktickou zkušeností apod.
Centrum věda a objevy přináší dětem možnost zkoumat, zkoušet, zjišťovat a zpracovávat. Od bezpečných pokusů s jednoduchými sloučeninami se tak děti dostanou až k výrobě vlastních herbářů, pátrání po původu dinosaurů nebo sestavování časové osy vlastního života.
Centrum ateliér nemá žádná pravidla. Nabízí dětem nepřeberné množství materiálů a technik, kterými zkouší zpracovávat různá zadání. V praxi tak ožívají nejen díla v nezvyklých kombinacích technik, ale i obrazy přírodními materiály, sochy, plakáty, mapy, kostry...
Na konci dne se sejdeme v hodnotícím kruhu, kde si každá skupina připraví pro ostatní prezentaci toho, co dělala, jak to komu šlo, na čem se spolupracovalo skvěle, na čem hůř. Kdo chce, např. přečte výsledek své práce. Děti se učí hodnotit nejen sebe a své spolupracovníky, ale získávají také zpětnou vazbu od spolužáků, kterou se učí přijímat a adekvátně na ni reagovat. Je krásné sledovat, jak to funguje. Každý den tak slyšíte např. "chtěl bych ocenit Monču, jak krásnou básničku napsala, i když vím, že nemá básničky vůbec ráda. Mončo fakt se ti to povedlo." nebo třeba "Měla bych na zítra doporučení pro Toníka, aby si lépe rozvrhnul čas, protože si hrozně dlouho chystal věci a zadání a pak měl málo času na práci."
Ukázka zadání do Centra aktivit:
VALENTÝNA VE SLUNEČNÍ SOUSTAVĚ
Byla jednou malá hvězdička jménem Valentýna. Žila na samém konci vesmíru, kde se obíhala kolem svého vlastního slunce. Měla malé zářivé paprsky, které se třpytily jako diamanty. Jednoho dne se rozhodla, že už nemůže jen kroužit kolem Slunce. Chtěla poznat vesmír a objevovat nové světy. Tak se vydala na cestu. Doletěla až do naší sluneční soustavy. Na své pouti potkala malého mimozemšťana jménem Pluton. Byl to zelený tvoreček s třema očima a čtyřma nohama. Pluton jí ukázal svou planetku Pluto, která byla na samém okraji sluneční soustavy a byla plná ledových hor a prstenců.
Pluton se rozhodl, že ukáže Valentýně všechny planety. Nejblíže u Slunce je Merkur. Nakreslete a popište Merkur: Napište, co víte o této nejbližší planetě Slunce. Jaká je její povrchová teplota?
Druhou planetou je Venuše. Vytvořte velký venušský plakát: Zahrňte informace o jejím horkém povrchu a hustých mracích.
Jedinou obyvatelnou planetou Sluneční soustavy je Země. Nakreslete mapu Země. Napište jména a umístění všech kontinentů na Zemi.
Čtvrtý od Slunce je Mars. Lidé si často představují, že na Marsu žijí Marťané. Vytvořte plakát a na něj příběh o setkání s Marťany na této červené planetě.
První z velkých planet je Jupiter. Na něm je Velká červená skvrna: Zjistěte, co je to Velká červená skvrna na Jupiteru. Napište krátký výzkumný článek.
Šestý od Slunce je obr Saturn. Saturnská cesta: Vytvořte myšlenkovou mapu o Saturnu a zaznamenejte do ní vše, co se vám podařilo o této planetě zjistit.
Velké tajemství se skrývá na sedmé planetě – Uranu. Uranové tajemství: Proč je Uran tak modrý? Prozkoumejte tuto záhadu, zjistěte na počítači co nejvíce informací a vytvořte plakát.
Na samém konci Sluneční soustavy je Neptun. Na něm se nachází Neptunské moře: Co víte o Neptunu? Nakreslete ho a do obrázku popište jeho atmosféru a ledové moře.
Když se Valentýna vrátila na svou oběžnou dráhu, byla šťastná. Měla spoustu příběhů a nových kamarádů. A od té doby už nebyla zapomenutá hvězdička, ale hvězda plná dobrodružství.
Všechny informace o organizaci druhostupňového vzdělávání na naší škole se moc rádi podělíme nejen s vámi, rodiči, ale s každým, koho problematika zajímá. S ostatními školami, se kterými se můžeme vzájemně inspirovat. S individuálními učiteli, kteří by se chtěli přijít podívat. Za zdmi školy se neděje nic tajného, nemáme žádný patent na rozum, máme jen roky praxe. Ze zkušenosti z letních škol a vzájemných návštěv během kurzů a seminářů víme, že vzájemné sdílení a inspirace je všestranně obrovsky přínosné. Pojďme tedy kouknout, jak to děláme my, také jsme se v mnohém inspirovali a to, co známe, jsme sesadili do funkčního modelu.
Ani na druhém stupni naší školy se děti neučí jen z učebnic. Využíváme projektovou výuku, která propojuje jednotlivé předměty a ukazuje jejich smysl v každodenním životě. Navazujeme na principy „Začít spolu“, které dobře fungují na prvním stupni, a posouváme je dál – k týmové spolupráci, větší samostatnosti a odpovědnosti za vlastní učení. Chybět ale nebudou ani centra aktivit.
Každý školní rok má své hlavní téma, které se odráží ve všech projektech. Děti se postupně setkají se čtyřmi živly: Zemí, Vodou, Vzduchem a Ohněm. V tomto tematickém modelu jsme se inspirovali v nedaleké ZáŠkole, moc se nám líbil a umožňuje propojovat témata. Pojali jsme ho ale po svém a zasadili je do projektové výuky podle EduScrum.
V 6. ročníku zkoumají Zemi – půdu, rostliny, materiály.
V 7. ročníku se věnují Vodě – proudění, pohybu, využití.
V 8. ročníku objevují Vzduch – počasí, energii, zvuk.
V 9. ročníku se zabývají Ohněm – bezpečností, energií a proměnami.
Projekty mají různé formy – někdy pracuje každý samostatně, jindy ve dvojici nebo v týmu. Vždy však jde o to, aby si děti na vlastní kůži vyzkoušely bádání, tvoření a hledání souvislostí.
Projekty řídíme podle metodiky eduScrum, která je inspirována moderním řízením týmů v praxi.
Děti pracují v týmech a mají rozdělené role.
Každý týden se koná tzv. stand-up – krátké setkání, kde si řeknou, co se povedlo, co je čeká a kde potřebují pomoc.
Učitel není „ten, kdo velí“, ale spíš průvodce a kouč – zadává cíle a pomáhá je naplnit.
EduScrum učí děti plánovat, komunikovat, hodnotit i hledat způsoby, jak zlepšit spolupráci.
Týmy – děti pracují ve stálých týmech po několika členech. Každý tým má kapitána (eduScrum mastera), který dohlíží, aby tým spolupracoval, a není to šéf, spíš moderátor.
Role učitele – učitel je v eduScrumu Product Owner, tedy ten, kdo stanoví cíl a zadání projektu. Děti ale samy rozhodují, jak se k cíli dostanou.
Scrum board – velká nástěnka (fyzická nebo digitální), na které má tým přehled, co je naplánováno, co se dělá a co už je hotovo. Každý hned vidí, jak projekt postupuje.
Stand-up – jednou týdně (u nás v hodině Projektového řízení) se tým krátce sejde a každý odpoví na tři jednoduché otázky:
Co jsem od minule udělal?
Na čem budu dělat dál?
Co mi brání v práci?
Díky tomu má tým přehled a může si navzájem pomoct.
Review – po dokončení projektu děti své výtvory ukážou ostatním a prezentují, co vytvořily a proč. Učí se tak komunikovat výsledky.
Retrospektiva – děti společně hodnotí, jak spolupracovaly. Řeknou si, co jim šlo, co chtějí příště zlepšit. Cílem je, aby se tým neustále posouval dopředu.
Děti mají k dispozici široké spektrum zdrojů – školní tablety, počítače, vlastní mobily, knihy i pomůcky. A hlavně svět kolem a lidi v něm. Sami si hledají informace, zkouší, experimentují a hledají řešení. Učí se, že důležitá není jen správná odpověď, ale i cesta, která k ní vede.
Odpovědnost – děti zažívají, že výsledek záleží na nich, ne na tom, že jim učitel stojí za zády.
Spolupráci – učí se, že když někdo potřebuje pomoc, tým mu ji poskytne, protože na výsledku záleží všem.
Plánování a organizaci – děti si samy rozdělují úkoly a hledají způsoby, jak je zvládnout.
Reflexi a zlepšování – pravidelně se zastaví, ohlédnou se a hledají, jak to příště udělat lépe.
Radost z pokroku – díky vizualizaci na tabuli vidí, jak se práce posouvá, a mají motivaci pokračovat.
Protože projekty děti baví a dávají jim smysl. Vidí, že škola není jen o „biflování“ předmětů, ale o poznávání světa v souvislostech. A také proto, že díky projektům rostou nejen v dovednostech a znalostech, ale i v sebevědomí, samostatnosti a schopnosti spolupracovat – tedy v tom, co jim bude k užitku celý život.
Projektovou výuku řídíme podle metodiky eduScrum, což je vzdělávací obdoba agilního řízení projektů, které používají týmy po celém světě – v IT, ve firmách i ve vědě. Je to systém, který pomáhá lidem pracovat spolu, plánovat, mít přehled a zároveň se neustále zlepšovat.
Probíhají jako jsou děti zvyklé z prvního stupně, jen jedno z center je zaměřeno na finalizaci jejich projektu a celý pátek mají všichni reflektivní centrum, kde prezentují výsledky své práce, vzájemně se hodnotí a zaznamenávají si poznatky důležité pro svou budoucí činnost. Protože hned v pondělí se vrhnou na další projekt.
Jaká centra tedy máme?
Centrum počítání a plánování
výpočty, měření, kalkulace, rozpočty, vše v tématu měsíce, jak jsou děti zvyklé
Centrum slova a příběhy
práce s textem, psaní příběhů, příprava prezentací
Centum bádání a zkoumání
experimenty, ověřování hypotéz, práce s informacemi
Dílna eduScrum
dokončovací centrum, kde děti dotahují věci do finální podoby, připravují „hotový výstup“ (increment). Tady se dělají poslední úpravy, aby byl výsledek připravený k prezentaci.
Reflektivní centrum (review, retrospektiva, prezentace)
páteční společné setkání, kde děti předvádějí výsledky, sdílí, co se podařilo, co bylo těžké, jak to řešily a co by příště zkusily jinak.
PŘÍKLADY PROJEKTŮ
Individuální projekt 6. ročník: Bylinkový květináč s vlhkostním indikátorem
Zadání
Každý žák si navrhne a vytvoří vlastní květináč na bylinky, doplněný o jednoduchý vlhkostní indikátor, který pomůže sledovat, kdy je potřeba rostlinu zalít.
Postup práce
1. Návrh a skica
Každý si rozmyslí tvar a velikost květináče.
Načrtne si návrh a narýsuje ho v měřítku (geometrie, měření).
2. Plánování obsahu
Rozhodne se, jaké bylinky zasadí (kuchyňské, léčivé…).
Zjistí si základní informace: k čemu se byliny používají, jak se o ně pečuje, jaké podmínky potřebují.
3. Materiál a rozpočet
Sepíše, co bude potřebovat: dřevo/karton/keramiku, hřebíky/vruty, zeminu, sazenice, barvy na dekoraci.
Připraví si rozpočet (kolik čeho, za jakou cenu).
Svůj plán a rozpočet představí "grantové komisi“, která mu dá k dispozici finance.
4. Nákup
S připraveným seznamem a schváleným rozpočtem vyrazí na nákup (Bauhaus, zahradnictví).
Vybírá skutečně to, co potřebuje pro realizaci.
5. Výroba květináče
Podle návrhu si květináč vyrobí, slepí/sestaví a ozdobí.
Připraví jej k výsadbě (otvory na odtok, podmisky).
6. Výsadba bylin
Do květináče zasadí vybrané bylinky, zasype zeminou.
Označí si je (cedulky, popisky).
7. Vlhkostní indikátor
Nastuduje si, co je vlhkostní indikátor a jak funguje.
Vymyslí a vyrobí jednoduchý model (např. barevný proužek, který mění barvu, nebo jednoduchý elektrický obvod).
8. Prezentace
Připraví krátkou prezentaci svého výrobku: jak vznikal, jak funguje, co se naučil.
Svůj květináč a vlhkoměr předvede spolužákům.
9. Reflexe
Sepíše si, co se mu povedlo a co by příště udělal jinak.
Sdílí zkušenosti s ostatními (co bylo těžké, co naopak snadné, co se naučil).
10. Péče o výtvor
O květináč se stará i dál (zalévání, sledování vlhkosti, sklizeň).
Sleduje, jestli jeho řešení funguje a co by potřebovalo vylepšit.
Výstup
Vlastnoručně vyrobený květináč s bylinkami.
Jednoduchý vlhkostní indikátor.
Prezentace výrobku a postupu.
Reflexe (osobní i sdílená).